Umění ve veřejném prostoru v jihozápadních Čechách a Dolním Bavorsku 1990-2010
Galerie U Bílého jednorožce v Klatovech
1. 8. - 26. 9. 2010

Vedle mnoha jiných kategorizací se umění vždy dělilo i podle toho, zda bylo primárně určeno pro privátní potřebu nebo naopak do veřejného prostoru. V té druhé oblasti mělo kromě estetické dimenze i celou řadu dalších funkcí: reprezentovalo objednavatele a vyjadřovalo jeho společenský statut, odráželo charakter vládnoucí moci a její interpretaci historie, pointovalo veřejná prostranství atd. Umění ve veřejném prostoru zahrnuje širokou škálu nejrůznějších projevů. Dříve to byla zejména výzdoba chrámů a dalších význačných budov, sochy světců na veřejných prostranstvích a hřbitovní sochařství, později převládly pomníky či pamětní desky a po druhé světové válce také volné monumentální sochařství, dekorující náměstí či - obzvláště u nás - nová sídliště.

Před rokem 1989 byl u nás veřejný prostor zcela pod kontrolou státu a tedy výrazem vládnoucího režimu. Byla povolena pouze určitá témata - buď výrazně ideologická, nebo naopak zcela nekonfliktní - od určitých umělců, zároveň však stát vyhradil na uměleckou výzdobu novostaveb poměrně vysoké finanční prostředky.

Po roce 1989 se situace změnila. Státní zakázky téměř zcela přestaly, ovšem brzy se objevili noví objednavatelé, vedle měst zejména z oblasti neziskového sektoru, stejně jako tomu bylo před rokem 1948, kdy většinu pomníků a pamětních desek iniciovaly nejrůznější spolky. A také nová vlna úkolů, zejména vztaženým k dlouho zamlčované historii, tedy připomínky osvobození západní části země americkou armádou, třetího odboje, roku 1968... Začaly se také hledat nové formy pomníku, neboť realistická socha se svými konotacemi na estetiku preferovanou před rokem 1989 přestala korespondovat s vizuálním světem současnosti a s obecným vývojem umění. A konečně se objevily i nové typy sochařských souborů, související s oživením sochařských sympozií a se zakládáním sochařských parků. Výstava, reprízovaná na začátku příštího roku v Kunstvereinu v Pasově, bude konfrontovat na nejvýznamnějších příkladech z příhraničních regionů situaci v České republice a v Německu, kde zůstala vývojová kontinuita zachována. Projekt byl podpořen z programu EU Cíl 3, ČR - Bavorsko.