Ve čtyřech místnostech reprezentačních prostor zámku je vystaveno české moderní umění ze sbírek galerie.
Na chodbě je umístěn výběr krajinářů přelomu 19. a 20 století. Mezi nimi zaujme například procítěná drobná malba Antonína Chittussiho nebo dvě zářivé krajiny Václava Radimského. Je zde představeno i několik autorů proslulé krajinářské školy Julia Mařáka, například Alois Kalvoda, který na Klatovsku prožil dlouhou a významnou poslední etapu svého života nebo jeden z nejznámějších „mařákovců“ František Kaván.
V místnosti za rytířským sálem je představeno dílo Vilmy Vrbové-Kotrbové, malířky, která byla se zámkem Klenová spjata rodinnými kořeny a celý život sem zajížděla na letní pobyty. V malé místnosti před svatební síní můžete obdivovat raný obraz V. Nechleby Ženy v kavárně, pro tohoto autora atypický jak svým námětem, tak skicovitou technikou.
Dále zde spatříte umění prvního desetiletí minulého století: Kocianovu sochu Kain a Abel, kolorovanou perokresbu M. Švabinského a triptych Maxmiliána Pirnera Koloběh života, jedno z nejvýznamnějších děl zdejší sbírky.
Ostatní prostory přízemí jsou zaměřeny na expozici historického nábytku a interiérů z 19. století, z doby posledních úprav zámku. V rytířském sále jsou například vystaveny sochy českých knížat od Josefa Maxe a dekorativní helmy a štíty. V dalším sále, který se honosí iluzivní výmalbou od Josefa Navrátila, jsou ke spatření historické hodiny nebo hrací stroj. V jediné klenuté místnosti zámku, bývalé jídelně dnes svatební síni, se nacházejí výjimečná kachlová kamna s reliéfy mytologických postav, pocházející z norimberské dílny ze 17. století.
Monumentální socha byla vždy nedílně spjata s veřejným prostorem. Záměrem Galerie Klatovy / Klenová je vybudovat v prostoru hradu a jeho okolí sochařský park, a tím využít dvě specifika, kterými se galerie odlišuje od podobných institucí České republiky: za prvé je to její poloha na venkově v krásné přírodě Pošumaví, za druhé skutečnost, že galerie spravuje monumentální zříceninu středověkého hradu.
Při výběru a umísťování plastických děl postupujeme velice obezřetně, aby venkovský areál nebyl uměním zahlcen, nýbrž citlivě dotvořen. Park již zahrnuje díla Vincence Vinglera, Jiřího Seiferta, Jaroslava Róny, Václava Fialy, Máriuse Kotrby, Antona Čierneho a Aleše Hnízdila.