POD POVRCHEM

SEDMDESÁTÁ A OSMDESÁTÁ LÉTA ZE SBÍREK GALERIE KLATOVY / KLENOVÁ

Ve svobodných šedesátých letech se podobně jako v celém světě dařilo současnému umění i v socialistickém Československu. Po okupaci naší země vojsky Varšavské smlouvy však nastal zlom a mnozí umělci pak již nemohli vystavovat, zejména když veřejně projevovali své názory, které byly spojené s předešlým obdobím a kritické k antidemokratickým změnám počátku sedmdesátých let. A tak jsou sedmdesátá a osmdesátá léta označována jako doba „temna“, kdy se ti nejvýznamnější umělci, bez nichž by dnes nebylo možné si představit historii této doby, nemohli svobodně sdružovat ve skupiny, vystavovat v oficiálních galeriích a mnozí nesměli svá díla ani prodávat. Přes všechny překážky však skuteční umělci pokračovali dál a úroveň jejich tvorby se nijak nesnižovala. Naopak někteří dosáhli nových vrcholů a ztížené podmínky ještě přispěly k originalitě jejich projevu. K nim se řadí Stanislav Kolíbal, Hugo Demartini, Jiří Kolář, Ladislav Novák, Běla Kolářová, Bohumír Matal, Milan Grygar, Zdeněk Sýkora, Aleš Veselý, Radek Kratina, Dalibor Chatrný, Olga Karlíková, Alena Kučerová a další z těch, kteří se prosadili již dříve. Jiní odešli v různých obdobích do ciziny, kde se přirozeně vřadili do mezinárodního vývoje. K nim patří Vladimír Škoda, Jiří Kolář, Jan Kotík, Běla Kolářová, Tomáš Rajlich, Miloš Cvach a další. Pozoruhodným způsobem se rozvíjela také grafika, kterou představovali umělci ztvárňující přírodu i krajinu poznamenanou naší civilizací (Ladislav Čepelák, Jiří Lindovsky, Jan Holoubek, Marie Blabolilová, Jindřich Růžička). Galerie Klatovy Klenová sleduje i slovenskou výtvarnou scénu, k nejzajímavějším autorům z této doby patří Július Koller a Rudolf Sikora. V sedmdesátých a osmdesátých letech pak nastoupila nová generace představovaná například volným seskupením 12, 15, pozdě, ale přece, k němuž se řadí Václav Bláha, Jiří Sopko, Ivan Ouhel, Michael Rittstein, Ivan Kafka, Vladimír Novák, Petr Pavlík a další. V závěru osmdesátých let pak přišli ještě mladší umělci jako Margita Titlová Ylovsky, Vladimír Merta, František Skála (člen skupiny Tvrdohlavých) a jiní, kteří se pak ještě výrazněji prosadili v devadesátých letech i v následujících obdobích…. Z dnešního pohledu se tedy ukazuje, že čas tzv. normalizace byl umělecky až překvapivě plodný a že se výrazné osobnosti dokázaly vypořádat s nepřízní politické a společenské situace. Ve sbírkách Galerie Klatovy Klenová jsou zmínění (i další) autoři dobře zastoupeni, jejich díla byla zčásti zakoupena již koncem osmdesátých let a po skončení komunistického režimu se postupně zaplňovaly dříve vzniklé mezery. K výstavě je vydán obsáhlý česko - anglický katalog, ve kterém jsou podrobnější texty a medailonky autorů s reprodukcemi jejich děl z tohoto období. 

kurátor výstavy : Jiří Machalický 

foto Jiří Strašek

video Josef Tikvart