Jeden výstavní termín v roce je vždy věnován prezentaci galerijních sbírek, které jsou jinak skryty v depozitáři. Současná výstava představuje výběr z českého poválečného sochařství, které – jak by chtěl naznačit název- směřovalo od figurativní sochy k nejrůznějším formám objektů, konstrukcí a instalací. Galerie se od svých počátků v roce 1964 na české sochařství specializovala, což souviselo s budováním exteriérové expozice pod širým nebem na hradě Klenová. Akvizice se omezovaly na tradiční sochařství a podobně jako jinde se do sbírky dostala celá řada autorů poplatných době. Přesto i z té doby pochází řada zajímavých děl i rozsáhlejších souborů (V. Vingler, V Koštoval, S. Hanzlík, V. Adamec, B. Zemánek). Ještě koncem 80. let se podařilo realizovat velký nákup autorů spojených s novou figurací 70. let, kde jsou zastoupeni i sochaři (J. Beránek, H. Purkrábková, K. Pauzer). Po roce 1989 se sbírkový záběr galerie rozšířil a sochařství přestalo hrát v její sbírkové koncepci hlavní roli. Ale právě v této době byla sbírka doplněna důležitými pracemi. Především byla získána díla autorů silné sochařské generace, která nastoupila těsně po druhé světové válce (Z. Palcr, M. Chlupáč, V a Vl. Janouškovi, E. Kmentová, O. Zoubek, V. Prachatická), dále zástupci informelu (A. Veselý, Z. Sekal, J. Švankmajer), konstruktivních tendencí 60. let (K. Malich, R. Kratina, S. Kolíbal) či nové figurace (P. Oriešek). Závěrečnou část výstavy představují díla autorů, kteří odešli po roce 1968 do exilu (J. Hilmar, J. Ladocha, J. Zeithamml, V. Krůček). Ve sbírce je dobře zastoupena i generace 80. let, na výstavu už jsme ji však nezařadili, neboť jí byla věnována předchozí výstava z cyklu ,,ze sbírek´´.