První velká retrospektiva Marie Blabolilové (1948) představíla ve dvou patrech galerie obě základní polohy její tvorby, tedy její grafické a malířské dílo. Blabolilová vystudovala akademii výtvarných umění v Praze v letech 1957 - 1973 u L. Čepeláka, F. Jiroudka a J. Johna. Od roku 1982 restauruje, zejména nástropní a nástěnné malby (Kolowratský palác, Lichenštejnský palác ...). Své náměty od počátku čerpá ze svého nejbližšího okolí, zobrazuje civilizovanou přírodu, všední městské pohledy, interiéry, zátiší. Její grafika provedená většinou technikou čárkového leptu přiznává vliv J. Johna i autorčina vrstevníka M. Ranného. Od roku 1984 souběžně maluje, obrazy se váží k intimnímu světu autorky, odkrývají metafyziku naší každodennosti. Starší z nich, charakteristické ostrou barevností, jsou namalované na výrazných dekorativních vzorech starého lina, které později nahrazuje válečkovou podmalbou. Postupem času barevnost tlumí a naopak posiluje plošnost a znakovost zobrazených předmětů.