Malíř J. Žáček (1951) se ve svém dosavadním díle věnuje tématu ,,lidského bytí´´. Duchovní rozměr dávají jeho obrazům nejen obecné symboly (kruh, kříž) a potemnělá barevnost, ale především Žáčkova pokora při malování niterných životních prožitků, ať jde o příběhy zvířat, lidí či všeho, co nás obklopuje. Na současné výstavě představuje mj. obrazy z cyklů Hledání ve ztraceném prostoru (1993), Sedmý smysl těla (2002) a Oči velkoměsta (2002).