V generaci osmdesátých let patřilo dílo J. Štourače (1960) k respektovaným výjimkám z hlavního ,,postmoderního´´ proudu, s nímž ho spojoval především návrat k tradičním oborům výtvarné práce. Navazuje na spirituální linii v českém umění, zajména na dílo Jana Zrzavého. V minulosti se prezentoval výlučně jako kreslíř a několik let také působil jako asistent v ateliéru krasby na pražské akademii. Před časem se však vrátil do rodného Nového Města na Moravě a zároveň k malbě, které se věnoval ve svých začátcích. Jeho obrazy ze dvou tvůrčích etap - z časných let i z posledního období - budou poprvé vystaveny právě v Klatovech.