Jiří Hrbek / Setkání okamžiků

Jiří Hrbek / setkání okamžiků
purkrabství hradu Klenová
8. 9. - 31. 10. 2019
vernisáž 7. 9. 2019 v 15 hodin

Jsou tři světy,

svět krásný,

svět nádherný

a svět úchvatný…

Život Gnorův - Plastic People of the Universe

Jiří Hrbek (1957) se řadu let věnuje dokumentární tvorbě – zejména tématům, která nachází v bezprostředním okolí. V želivském klášteře vznikl například jeho rozsáhlý soubor Premonstráti, v Ledči nad Sázavou pak fotografoval v místním stacionáři. Souběžně se zabývá i jinými náměty. Na výstavě  představuje reportážní snímky z divadelního či hudebního  prostředí  a inscenované portrétní fotografie – tyto dvě oblasti se částečně prolínají a doplňují.

Portréty zejména z uměleckého světa představují početné dílo, které doprovází Hrbkovu  tvorbu téměř sedmadvacet let. Postupně jej rozšiřuje o záběry výjimečných osobností převážně domácí scény. Soubor obsahuje fotografie muzikantů (Eva Turnová, Jan Spálený), fotografů a umělců (Jindřich Štreit, Olaf Hanel), spisovatelů (Benjamin Kuras, Jáchym Topol), ale také tváří z divadelního prostředí (Achab Heidler). Kolekce je obohacena o fotografie osobností jiných profesí (Jiří Kratochvíl – sládek želivského pivovaru). Výstava zahrnuje snímky i několika zahraničních hudebníků, například Jeffreyho Marshalla či Larse Danielssona.

Jiří Hrbek své objekty zájmu většinou cíleně nevyhledává, nechává je přirozeně vstoupit do své cesty při návštěvách vernisáží a koncertů. Některé fotografie vnikají bezprostředně přímo na místě, v případě inscenovaných snímků je pro autora důležité najít s oslovenými osobnostmi nejprve společnou řeč, cítit určitou blízkost a zájem pro společnou práci. Pak teprve může dojít k setkání, při němž vzniká snímek portrétovaného.  

Při fotografování využívá Jiří Hrbek ateliery, někdy mu poslouží  galerie či jiný prostor, kde se tito lidé pohybují, pracují, žijí (portréty inscenuje až od roku 2012). Na fotografii je akcentován člověk, pozadí nebývá explicitně vyjádřeno, spíše naznačeno, v některých případech je ale figura zasazena do konkrétního prostředí.

Způsob Jirkovy práce se pohybuje mezi inscenací a reportáží. Fotografovaná osobnost se před kamerou soustředí na rozhovor, ke kterému je autorem vyzvána – v momentech naladění na společné téma Jiří exponuje. Vzniklé snímky tak mnohdy balancují mezi bezprostředním záznamem výjimečného okamžiku, kde je patrné zpřítomněné gesto, momentální pocit – a inscenovaným, předem připraveným obrazem. V celém souboru pak živelněji působí snímky, kde se portrétovaný nehlídá, možná ani o fotografování neví – často jde o reportáž z hudebního či divadelního prostředí.

Na domácí scéně není mnoho fotografů, kteří zobrazují výjimečné osobnosti  v průběhu tolika let a dosud se nenechali zlákat barevnou produkcí či fotografováním populárních tváří. V tomto kontextu lze zmínit také Jiřího Jiroutka, jehož soubor Osobnosti české kulturní scény vzniká od roku 1995. Na rozdíl od Hrbka, který používá jak přirozené, tak umělé osvětlení, analogový i digitální fotoaparát, Jiroutek pořizuje snímky pouze analogovým přístrojem a při stávajícím světle v prostředí, kde portrétovaní pracují. Ze své kolekce snímků ovšem vyčlenil fotografování herců a zpěváků.

Výstava Setkání okamžiků je výběrem z mnohem širšího souboru černobílých fotografií, které sledují trajektorii autorových cest – nejen těch, které vedou k nejbližším přátelům a známým z Vysočiny, Hrbkova místa působení.

kurátorka výstavy : Jolana Havelková

 

foto Ivan Kotačka

Video Václav Vojta