Aleš Růžička je příslušník umělecké generace 90. let, která je typická intermediálními přístupy. Růžička je však pravověrný vyznavač malby a od tohoto média ve své tvorbě neodbočuje. Smyslovostí a mimořádnou citlivostí ke zrakovým a hmatovým hodnotám se dotýká barokních principů podobně jako materii dokonale vystihující Karel Purkyně. Užívá si koloristické akcenty jako Josef Navrátil na vývěsních štítech. Gesto je průvodním jevem jeho malby. Osudovým námětem Aleše Růžičky jsou květiny. Květina vzchází, jde do květu, odkvétá, vydá plod, zvadne. Podobně člověk. Proto nás odedávna provází od vítání do života, přes svatbu, spoustu všedních dní a nakonec až k hrobu. Taková se objevuje na Růžičkových velkoformátových zátiších.
Generace mladých, kteří nastupovali v 90. letech, dozrává do středních let a prvního skutečného bilancování. Výstava u Jednorožce proto představí Aleše Růžičku nejen v jeho současné poloze, ale provede jeho dílem již od počátečních krajin, kterými se uvedl do odborného povědomí na IV. Zlínském salonu mladých, kde zapůsobil mezi konceptuálním uměním jako zjevení a získal I. Cenu Václava Chada.
Kurátorka výstavy: Lucie Šiklová
Video Václav Vojta
Video převzato z vysílání regionální televize FILMpro
Foto Jiří Strašek