zámek Klenová

17. 5. - 22. 6. 1997

vernisáž 17. 5. 1997 v 16.00

Neumím jednat s nejasnými tvary, neumím pracovat s neurčitými a neurčitelnými tvary. Nemám ráda třesky, narážení různých materiálů na sebe, nemám ráda šoky. Ráda používám známou abecedu, mám ráda známá písmenka. Řemeslo považuju za něco starobylého, co nešokuje. Nemám ráda řemeslnou nepoctivost, nepravdivost. Nemám ráda tenké kameny. Nemám ráda keramiku, která vypadá jako žula, nemám ráda umělou hmotu, která vypadá jako keramika. To znamená něco jako držet původní zabydlené řemeslné funkce. Nemám ráda domy-objekty, které vznikají v urbanistických souvislostech a nedrží princip domu. ...mám radost z normálních věcí. Pracuju proti únikům. Měla by člověku zůstat půda pod nohama... a někde nějaká láska... podstatný věci, o kterých člověku nakonec jde... a modrý nebe nad hlavou. 

Alena Šrámková