Alena Anderlová (1977), autorka narozená v Klatovech, prošla v rámci studia na pražské Akademii výtvarných umění dvěma malířskými ateliéry orientovanými na narativní postupy při práci s předmětností. První vedl Antonín Střížek se svým smyslem pro svébytný popis interiérů a exteriérů prostřednictvím vnitřního naladění, využívající v rámci malířské metody latentní nostalgii s prvky aranžovaných ironických zkratek a emocionální distance. V čele druhého ateliéru působil Michael Rittstein pracující s rychlým, impulzivním výrazem a okamžitou, expresivní asociací. Často také ve své ikonografii zacházel/zachází se zvířecím komparzem operujícím v civilizačním světě lidských symbolů. Obě tato východiska jsou, zdá se, pro tvorbu Aleny Anderlové směrodatná. Tvoří jakýsi genealogický základ, který autorka rozvíjením proměňuje, přetváří a sjednocuje ve vlastní osobitou malířskou poetiku.
V obrazech Aleny Anderlové se snoubí cit pro barvu a barevnou kompozici se smyslem pro křehkou absurditu a jemnou ironii. Kultivovaný kolorit propůjčuje dílům specifickou atmosféru nočních tišin, opuštěných míst, rozjímavého, ale i melancholického nokturna. Zároveň vyvažuje přítomnost sémiotických kontrastů a narativních zlomů, kterými autorka rozrušuje automatismy vidění a vnímání, aby v divákovi probudila zájem o věci a témata, která ji osobně zajímají nebo trápí. Výstava Nazvaná ZPŘEHÁZENÁ EVOLUCE ironicky nahlíží vztah lidského rozumu k přírodě. Lidé jakoby se z obrazů Aleny Andrlové pomalu vytráceli, zatímco zvířecím druhům jsou propůjčovány lidské vlastnosti a schopnosti. Zvířata intervenují do lidských sídlišť, zjevují se na neočekávaných místech, rozrušují lidská díla nebo je z dálky soustředěně pozorují. Vše, zdá se, běží zpřeházeně, nebo obráceně, nežli stanovily zákony evoluce. Člověku, který si přírodu bezohledně přivlastňuje a sobecky z ní těží, se vše začíná v tichosti vracet. Vývojové transformace zmutovaly. Stávají se hybridními procesy, kde se vlci proměňují ve sportovce, motýli v letadla, predátoři v oběti a oběti v predátory. „Dokonalé“ království lidského rozumu koroduje a dostává své trhliny. Na jedné straně je Adam opicí, která objevuje oheň, na straně druhé se vedle neporazitelných superhrdinů Batmana a Spidermana zařazuje Emanuel. Vše je jinak. Svět je iluzí inverzních metamorfóz, místy úsměvných, místy přízračných.
Kurátor výstavy: Petr Vaňous
video Václav Vojta
foto Jiří Strašek
Pozvánka Zpřeházená evoluce(0,14MB) |