Jakub Špaňhel, Benzínky
Edice Samiel č. 2 / Grafické album pěti litografií
Náklad: 50 číslovaných a signovaných kusů
Rok vydání: 2007 / Formát papíru: 500 × 700 mm.
Úvodní text: Edith Jeřábková / Překlad do AJ: Bára Štefanová a Keith Jones
Tisk: Petr Korbelář / Desky: Knihařská dílna Vysoké školy umělecko--průmyslové v Praze.
Tisk vstupního listu a potisk desek: Grafické dílny Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze.
Cena 12 000 Kč. / Objednávky na info@gkk.cz .
Série grafických listů Benzínky je volným navázáním na širší autorský cyklus benzínových pump, který vznikal v průběhu let 2005 a 2006. Jakub Špaňhel v něm dále pokračuje v osobním „směru", který si definoval již záhy a v podstatě ještě za studií na Akademii výtvarných umění v Praze u Jiřího Davida a Milana Knížáka. Benzínky jsou do jisté míry reakcí na onu první chrámovou sérii, která autorovi přinesla uznání. Opět je to architektura, ale jako novodobá součást krajiny, které zcela přináleží. Proti sakrální vertikalitě staví profánní horizontálu, proti interiéru otevřený prostor, což nepřináší pouze mentální posun, ale též řešení nových malířských problémů, kterým Jakub Špaňhel přiznává důležitost. V této rovině jeho benzínky ohraničují opačný konec samého začátku moderny u Williama Turnera nebo Jamese McNeilla Whistlera. Svým atmosferickým romantismem mohou být rukopisným rozvolněním nálad Caspara Davida Friedricha. Pokud bychom chtěli autorův projev nějakým způsobem pojmenovat, pak bychom nejspíše sáhli po spojení romantický expresionismus. Právě zde dochází k nosnému propojení formy a obsahu díla. Benzínka zahalená atmosférickou tmou či filtrovým oparem s vášnivými záblesky světel je místem nečekaných setkání, emocionálních příběhů, Lynchovským a Tarantinovským místem dějových zlomů a destinací mnoha road-tripových filmových i životních zážitků. Je to oáza, která i se svým specifickým okolím odpočívadel, lemovaným typickou flórou, má na cestě uspokojit veřejné i privátní potřeby (ostatně tak jako předchozí kostely). Vše je zde však dočasné a lehkovážné jako rokokový karneval. V sérii se samozřejmě tématicky odráží i autorovy osobní momenty: desetiletá touha vlastnit řidičský průkaz, přátelské jízdy do Ostravy v sedle spolujezdce a jiná neznámá dobrodružství. „Krásná benzínka" zní zamilovaně a poeticky jako název opery a vyjadřuje obdobnou lásku k městskému světu, kterou známe třeba u Skupiny 42 nebo z popartových obrazů Ed Ruschy. Tak jako mohl na počátku překvapit autorův otevřený příklon k baroku a expresivitě, dnes stejně tak překvapuje tato romantická redakce civilismu.
Edith Jeřábková
Jakub Špaňhel (1976, Karviná) patří mezi špičku současného českého malířství. Pověst mimořádného talentu, která se mezi zasvěcenými šířila již za jeho studií na pražské akademii (1995-2002) v ateliérech Jiřího Davida a Milana Knížáka, opakovaně potvrzuje novými obrazovými cykly až dodnes, kdy má za sebou první samostatné výstavy v prestižních institucích (2003, Galerie hlavního města Prahy, Staroměstská radnice v Praze; 2005, Jakub Špaňhel, Jonáš Czesaný, Národní galerie v Praze, Veletržní palác; 2007, Galerie Klatovy / Klenová, Galerie U Bílého jednorožce v Klatovech) i zastoupení na klíčových skupinových prezentacích současné malby (2003/2004, Perfect Tense, Jízdárna Pražského hradu, Praha,; 2004, Malíři 03, Galerie Klatovy / Klenová, Galerie U Bílého jednorožce v Klatovech; 2004, Intercity: Berlín - Praha, Mánes, Praha; 2006, Wannieck Gallery, Brno).
Jeho bravurní, na první pohled rozpoznatelná malba se dělí do dvou navzájem výrazně oddělených poloh. První, expresivně-realistická, je založena na zobrazení konkrétního motivu, provedeném v jeho typickém gestickém stylu, druhá - minimalisticko-seriální - spočívá v mechanickém opakování jednoduchého prvku za pomocí malířského válečku.
